Až doteď jsem se půstu delšímu než dva dny obloukem vyhýbala. Už od dvaceti let vážím pořád kolem 50 – 51 kg, cítím se tak dobře, ale je to myslím taková moje hraniční váha a každé deko si hýčkám :-).
Jenže nedávno mi jeden kamarád nasadil brouka do hlavy :-). Držel půst sedm dní (resp. takový „skoropůst“ – pil zelený ječmen a jedl spirulinu, vitamíny a minerály) a mně to nedalo.
Už dlouho jsem nad tím někde v koutku hlavy přemýšlela, jestli bych to přece jen neměla někdy zkusit, protože půst krásně pročistí tělo, orgány pak mohou mnohem lépe fungovat, detoxikaci potřebujeme jako sůl a jednou za čas je půst určitě skvělá věc. Ale kvůli váze jsem to pořád odkládala.
Teď jsem se do toho nakonec opřela a začala studovat informace :-). Přečetla jsem knížku Vilmy Partykové – Hladovění pro zdraví, spoustu článků a zkušeností na internetu a usoudila, že bych to asi zkusit mohla. Po půstu se prý totiž váha vrátí na hodnotu, která je pro tělo optimální, tj. dá se prý i přibrat :-).
Ještě jsem všechno zkonzultovala se dvěma kamarády, kteří mají zkušenosti s půstem 21 dní a dokonce i 40 dní. Celou dobu jsem pak s nimi byla v kontaktu. Také jsem měla domluveno hlídání po telefonu :-).
Rozhodla jsem se pro půst jen o vodě. Řekla jsem si, že nebudu nic hrotit, budu poslouchat svoje tělo a až se přestanu cítit dobře, tak to ukončím. Jako maximum jsem si dala 7 dní.
Jelikož jsem si každý den psala poznámky (a půst jsem přežila :-)), mám teď pro vás podrobnou reportáž :-):
Společné pro všechny dny
A teď už po jednotlivých dnech:
1. den
Startovací váha: 50,5 kg
Aktivity: běhání 5 km
Pocity: večer mírná bolest hlavy, jinak všechno v pohodě.
2. den
Váha: 49,75 kg
Aktivity: procházka, orgánová sestava. Klystýr, teplá vana, proplachování nosu.
Pocity: ráno se mi trochu motá hlava, několik hodin cítím celkovou slabost a malinko je mi špatně od žaludku, ale v poledne už je to lepší. Hlava mě nebolí (odteď už nikdy během půstu).
3. den
Váha: 49 kg
Aktivity: procházka (cítím, že jsem už slabší), orgánová sestava. Klystýr, teplá vana, proplachování nosu.
Pocity: ráno slabost, malinko náběh na omdlení a na zvracení, ale přešlo to. Jinak jsem jenom unavená.
4. den
Váha: 48 kg
Aktivity: procházka, nákup – raději si jdu koupit zásoby zeleniny a ovoce na návratovou fázi, dokud mám na to sílu, nevím, jak dlouho ještě vydržím :-).
Pocity: ráno opět cítím slabost, ale je to mnohem lepší (od 2. dne se to pořád zlepšuje). Od žaludku už je mi dobře (odteď až do konce půstu pořád). Odpoledne jsem po procházce a nákupu hodně unavená, chvíli spím.
5. den
Váha: 47 kg
Aktivity: procházka, orgánová sestava. Klystýr, teplá vana, proplachování nosu.
Pocity: unavená jsem asi jako 4. den, jinak všechno v pořádku.
6. den
Váha: 46 kg
Aktivity: procházka – už mi dala zabrat :-). Malý kopec, který normálně běhám, jsem sotva vyšla, cítila jsem, jak mi už celkově docházejí síly.
Pocity: V noci jsem nemohla moc spát. Přes den jsem pak už dost vyčerpaná, jinak je ale všechno úplně v pohodě.
7. den
Váha: 46 kg (už neklesá)
Aktivity: žádné :-).
Pocity: v noci jsem opět nemohla spát. Cítím, že je čas zítra půst ukončit. Sice mě nebolí hlava, od žaludku je mi dobře, nemám stavy na omdlení ani nic jiného, všechno je po téhle stránce v pořádku, ale cítím, že už jsem hodně slabá. Nejdu už ani na procházku, celý den posedávám na gauči.
Vydržela jsem tedy 7 dní. Resp. v podstatě 8, protože jsem přestala jíst večer před prvním dnem půstu a návratovou fázi jsem zahájila až 8. den ráno.
8. den – 1. den návratové fáze (ta je stejně důležitá, jako vlastní půst)
Váha: 46 kg (pořád stejná už třetí den)
Pocity: v noci jsem skoro nespala, ráno cítím velkou slabost a bušení srdce. Je opravdu čas to ukončit. Dělám si poslední klystýr a začínám pít šťávy.
„Jídlo“:
2. den návratové fáze
Váha: zase 46 kg
Pocity: ještě jsem slabá, ale cítím, jak se už síly začínají vracet :-).
Jídlo:
3. den návratové fáze
Váha: stále 46 kg
Pocity: jsem ještě unavená, po jídle se únava zvětšuje. Ale už je to celkově lepší :-).
Jídlo:
4. den návratové fáze
Váha: 46,5 kg (sláva, začínám přibírat :-))
Pocity: se silami už je to lepší, dokonce jdu nakoupit :-).
Jídlo:
5. den návratové fáze
Váha: 46,75 kg
Pocity: energeticky už se cítím mnohem lépe, jdu na procházku 5 km – okruh jako při půstu. Zvládám to malinko lépe, než ten 6. den půstu, kdy jsem šla naposledy.
Jídlo:
6. den návratové fáze
Váha: 47 kg
Pocity: už se cítím dobře. Jdu na procházku 5 km, úplně v pohodě. Jazyk mám dnes poprvé bez povlaku.
Jídlo:
7. den návratové fáze
Váha: 47,5 kg
Pocity: Při procházce už cítím tak 90 % normální síly. Jazyk už trvale bez povlaku.
Jídlo:
Další dny už jím celkem normálně (jím zdravě, takže tím nemyslím guláš se šesti :-)), cítím se čím dál lépe a pomaloučku se zase obaluju tukem :-).
Na původní váhu jsem se dostala za dalších asi 14 dní. Sice jsem celkově nepřibrala, jak jsem doufala :-), ale konec konců – takhle se opravdu cítím už spoustu let dobře, tak proč to měnit :-). Hlavně, že jsem na své váze. Ještě musím znovu nabrat svaly. To mě překvapilo, že trochu zmizely i ty.
Co mi to celé přineslo
K ukončení půstu mám jeden velmi silný zážitek:
4. den večer jsem si přála, aby se mi zdál sen, ze kterého poznám, jak dlouho je pro mě ještě bezpečné vydržet bez jídla a kdy mám skončit. Ve snu se mi pak objevily 4 velké svíčky vedle sebe. 3 bílé a čtvrtá černá. Věděla jsem, že to neznamená nic negativního, z celého obrázku šla nádherná energie. Bylo mi jasné, že ještě tři dny a pak ukončit půst. Aniž bych se tím pak řídila, dopadlo to přesně tak. 7. den byl najednou jiný než ty předtím, energie mi už hodně klesla a já věděla, že zítra ráno začínám pít šťávy.
Nevím, jestli jsem postupovala ve všem správně. Přistoupila jsem k tomu hodně zodpovědně, nastudovala jsem, co šlo, předem jsem se radila, nechala se kontrolovat a průběžně radit od zkušených, ale názory na všechno se přece jen různí, tak se podle mého deníčku případně neřiďte doslova :-).
Např. někdo radí klystýry vůbec nedělat, někdo je naopak doporučuje (mně to vždycky pomohlo, cítila jsem se pak líp). Nebo ohledně jídla při návratové fázi je spousta názorů. Takhle mi to po sedmidenním půstu přišlo jako nejlepší, cítila jsem, že to mému tělu dělá dobře, ale jestli se rozhodnete půst zkusit, zvolte cestu podle sebe, prostudujte si různé možnosti, poraďte se s někým.
Je tedy půst vhodný pro štíhlé?
Co se týká otázky v názvu článku, jestli je půst pro štíhlé – názory se zase různí. Někdo to zásadně nedoporučuje, někdo naopak ano, s tím, že tělo si pak opravdu „řekne“, jaká váha je pro něj ideální. Já toho v žádném případě nelituju, že jsem do toho šla. Předtím mi nic nebylo a cítím se lépe :-). Váha mi klesla až na 46, ale víc už pak neklesala, přestože jsem ještě několik dní nejedla. A na svých 50 jsem se vrátila úplně v pohodě, aniž bych se o to nějak cíleně snažila. Řídila jsem se radou, že kdo chce po půstu přibrat, je dobré sníst večer dva kousky ovoce, aby se zastavil metabolismus tuků. Po návratové fázi jsem to tak asi týden dělala, přestože normálně se cukry lépe tráví dopoledne.
Každopádně buďte opatrní a poslouchejte svoje tělo. Je možné, že budete mít silnější detoxikační příznaky než já (bolest hlavy, pocity na omdlení a na zvracení atd.), já jsem i před půstem byla dost pročištěná, jím zdravě, hýbu se atd., tak to proběhlo myslím hodně v pohodě :-). Naopak možná ale budete mít oproti mně více síly – já tím, jak nemám moc tuku, tak síly mizely asi rychleji než u silnějšího člověka :-). Zkrátka – jestli vás láká do toho také jít, zkuste třeba nejdříve kratší půsty, tzv. přerušovaný půst, poraďte se se zkušenými atd., abyste si neublížili.
Budu moc ráda, když zkušení „půstaři“ napíšou své názory, rady a zkušenosti do komentářů, aby i ostatní čtenáři měli lepší přehled a víc názorů pohromadě.
Celkově je podle mne na detoxikaci a restart těla půst opravdu skvělá věc. Nicméně teď si hodně vážím toho, že si můžu něco dobrého uvařit. Vyloženě se těším, co zase ukuchtím, například dneska skvělý kuřecí vývar ze zdravého masa z farmy :-).
Jana
PS: Pokud cítíte, že byste potřebovali tělo pročistit a na žádnou formu půstu si netroufáte, jde to samozřejmě i „po dobrém“ :-)… Já sama, jak jsem psala, jsem delší půst vyzkoušela teď poprvé. Doteď jsem se průběžně čistila různými metodami, nejvíc mi pomohlo hloubkové pročištění těla po jednotlivých orgánech, které dělám každých cca 10 let a které jsem celé popsala i se svými zkušenostmi v eBooku Detoxikace od A do Z aneb návrat ke kořenům zdraví.
Díky 7denímu půstu na vodě, společně s tím, že jsem díky tomuto popisu dělal obden klystýr, jsem během 6ho dne vyloučil několik škrkavek. Příčina, kterou současný zdravotnictví nebylo schopno, během 4let, ohalit z krve, ze stolice, ani ultrazvukem. Teď už používám Vermox, Rifetech plazmu, a další bylinou podporu, kapky Naděje, i EcceVita, ale nikdy nezapomenu, že o to nejdůležitější odhalení provedlo vlastní tělo díky půstu.
Tak to je úžasné, moc díky za komentář. Kdysi dávno jsem měla stejnou zkušenost, ale už po třech dnech půstu. Držím palce, ať už se všechno jenom zlepšuje :-).
Zdravím , dotaz – těch pustových 14 dní ( samotný pusť a návrat k normálu jste měla dovolenou ?
Dovolenou jsem neměla, ale pracuji z domova na počítači, to jsem zvládala. Fyzickou práci bych od druhé poloviny týdne asi nezvládala. Ale každý to prožívá jinak, někdo tvrdí, že má naopak energie víc než jindy, mně hodně ubývala.
Obdiv a respekt, nejen k absolvování půstu, ale i zodpovědné přípravě před a po. Je to velká inspirace a pěkně propracovaný návod. Kamarád teď prošel sedmidenním půstem a potvrdil zmíněnou zkušenost: kromě zdravotních benefitů, člověk zažije intenzivnější napojení na sebe sama. Velká věc je netlačit na sebe, neupínat se na výsledek, nebrat to moc jako výzvu, vzít to „na pohodu“ a věřit tělu (i snům:-)) . Jde to pak snáz, než by člověk čekal (jak říká krásné japonské přísloví z umění lukostřelby : Chceš-li zasáhnout cíl, miř kousek vedle…).
A ještě jedna poznámka. Myslím, že při sledování filmů se scény z různých hostin, večeří při svíčkách, rodinných snídaní apod. mění doslova v nejbrutálnější části filmu. Ty by se měly normálně vystříhat 🙂
Děkuju, Tondo, poté, co jsem si k tomu hodně nastudovala, je mi jasné, že opatrnost a zodpovědný přístup je fakt na místě, dá se tím i hodně pokazit. Ale když to člověk udělá správně, když to nehrotí za každou cenu a hlavně pak nepodcení návratovou fázi, tak to určitě stojí za to. Jinak naprosto souhlasím s těma scénama ve filmech, úplně stačilo, když mi někdo do telefonu řekl, co měl k obědu :-).